Wikipedie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wikipedie je internetová mezinárodní encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Wikipedie existuje v 250 jazykových verzích. Jejím cílem je tvorba a celosvětové šíření svobodné encyklopedie, v co největším počtu jazyků.
Články Wikipedie vznikají na principu tzv. wiki, což znamená, že libovolný uživatel Internetu může změnit libovolný článek, ať už chce pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu nebo článek výrazně rozšířit, popř. napsat zcela nový. Tato otevřenost ovšem s sebou nese také riziko nepřesností či vandalismu, se kterým se pravidelní přispěvatelé musí vypořádat. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – všechny články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by se článek pokoušel najít nějakou jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.
Obsah Wikipedie je licencován pod svobodnou licencí GNU FDL, což znamená, že při dodržení jistých pravidel je možno jej volně kopírovat a upravovat. Oproti běžné praxi na webové síti, kde je běžnou a tolerovanou praxí nerespektování autorských práv, se v projektu Wikipedie důsledněji dbá na oprávnění k volnému užití obrázků i textů.
Obsah |
[editovat] Historie a rozsah
Wikipedie vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Zakladateli obou projektů byli Američané Jimmy Wales (Jimbo), internetový podnikatel, a Larry Sanger, filosof a informatik. Wales 20. června 2003 založil podle zákonů státu Florida (USA) neziskovou nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s Wikipedií i sesterskými projekty. Sanger na konci roku 2004 rozpoutal diskusi článkem, v němž kritizoval anti-elitářství, které od spolupráce odrazuje experty.
Popularita Wikipedie vytrvale roste. Postupně vedle ní vzniklo také několik sesterských projektů. Wikipedie patří mezi nejpopulárnější referenční stránky na webu (viz statistika na alexa.com), každý den obslouží přibližně 60 milionů požadavků. Německá verze Wikipedie byla vydána na CD. Na Internetu existuje velké množství serverů, které kopii obsahu Wikipedie nabízejí za podmínek licence GFDL.
V květnu 2005 obsahovala Wikipedie dohromady přibližně 1,5 milionu článků. V listopadu 2006 přes 5.6 milionů.
[editovat] Jazykové verze
Začátkem listopadu 2006 existovala Wikipedie ve 250 jazykových verzích, z toho 12 verzí obsahovalo více než 100 000 článků, celkem 51 verzí více než 10 000 článků, 119 verzí více než 1000 článků, 175 verzí alespoň 100 článků a 75 verzí méně než 100 článků. Anglická verze začátkem listopadu 2006 obsahovala 1.4 milionu článků.
Nejrozsáhlejšími verzemi jsou anglická, německá, francouzská, polská, japonská a nizozemská. Česká verze je 18. v pořadí.
V listopadu 2006 tvoří články anglické verze 26 % celkového počtu článků Wikipedie, německé články 9 %, francouzské 7 %, polské a japonské po 5 %. České články představují necelých 0,9 % z počtu článků na Wikipedii.
Česká verze byla spuštěna 3. května 2002. V listopadu 2006 má přes 49 000 článků.
V porovnání k počtu uživatelů jazyka (údaje ze září 2006) tabulku s náskokem vedou umělé jazyky ido a interlingua, u nichž tabulka uvádí poměr řádově několika článků na jednoho uživatele jazyka. Z přirozených národních jazyků jsou na čelních místech kornština a aragonština (stovky článků na tisíc uživatelů), s více než 50 články na tisíc mluvčích pak například normanština, skotská galština, northernština (severní laponština). V následující islandské, irskogalské, lucemburské a norské verzi případá na tisíc uživatelů jazyka více než 30 článků. Česká verze je až na 40. místě – připadají necelé čtyři články na tisíc uživatelů češtiny, v anglické verzi mezi jedním až dvěma články na tisíc uživatelů jazyka. Podle závěru tabulky v hindském, gudžarátském nebo sinhálském jazyce připadá méně než 10 článků na milión lidí užívajících tyto jazyky. Metodika určování počtu uživatelů jazyků je ovšem sporná, zvláště u umělých, menšinových a mezinárodně užívaných jazyků.
- Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
- Seznam jazykových verzí s podrobnějšími údaji (anglicky)
| Wikipedie s více než 50 000 články |
|
anglická en - německá de: - francouzská fr: - polská pl: - japonská ja: - nizozemská nl: - italská it: - švédská sv: - portugalská pt: - španělská es: - ruská ru: - čínská zh: - finská fi: - norská (Bokmål) no: - esperantská eo: - slovenská sk: |
| Wikipedie s 10 000 – 50 000 články |
|
dánská da: - česká cs: - hebrejská he: - maďarská hu: - katalánská ca: - rumunská ro: - srbská sr: - indoneská id: - slovinská sl: - turecká tr: - litevská lt: - bulharská bg: - ukrajinská uk: - korejská ko: - estonská et: - chorvatská hr: - galicijská gl: - arabská ar: - norská (Nynorsk) nn: - malajská ms: - thajská th: - perská fa: - řecká el: - Ido io: - baskická eu: - neapolitánská nap: - islandská is: - bosenská bs: - zjednodušená angličtina simple: - lucemburská lb: - vietnamská vi: - gruzínská ka: |
[editovat] Software a technika
Wikipedie běží na svobodném software MediaWiki na clusteru vyhrazených serverů na Floridě v USA a dalších třech místech světa. MediaWiki je už třetí etapou v softwarovém vývoji. Původně, v první etapě, Wikipedie fungovala na UseModWiki od Clifforda Adamse. Zpočátku bylo třeba pro odkazy používat zápis slov bez mezer, tzv. CamelCase, později bylo možno používat dvojité lomené závorky.
Do druhé etapy Wikipedie vstoupila v lednu 2002, když začala používat wiki engine napsaný v PHP s databází MySQL, který speciálně pro Wikipedii vytvořil Magnus Manske. Následně byly několikrát provedeny úpravy za účelem zvýšení výkonu, aby bylo možno zvládnout narůstající provoz. Nakonec bylo programové vybavení znovu přepsáno, tentokrát Lee Danielem Crockerem. Tato třetí vývojová etapa byla nazvána MediaWiki a do ostrého provozu byla nasazena v červenci 2002. Má svobodnou licencí GNU GPL a používají ji všechny projekty nadace Wikimedia.
V roce 2003 byl jediný server, který do té doby obsluhoval Wikipedii, rozšířen na distribuovanou architekturu n-tier. V lednu 2005 celý projekt fungoval na 39 vyhrazených serverech umístěných na Floridě. Konfigurace zahrnovala jeden hlavní databázový server s MySQL, několik podřízených databázových serverů, 21 webových serverů s Apache a 7 serverů se Squid cache. Do ledna 2006 se serverový park rozrostl na 171 strojů na čtyřech místech světa. Na většině z nich je nainstalován operační systém Linux, převládá Fedora Core, po jednom serveru obsazují FreeBSD a Solaris.
Požadavky na stránky jsou nejprve vyřizovány skupinou nárazových (front-end) cachovacích serverů se Squid cache. Požadavky, které nemohou být vyřízeny z cache (vyrovnávací paměti) se posílají na dva servery pro rozložení zátěže (load-balancing) běžící na software Perlbal, které požadavky přepošlou na jeden z webových serverů s Apache. Webservery sestavují stránky z databáze a dodávají je všem Wikipediím. Dalšího zrychlení sestavování stránek pro anonymní uživatele je dosahováno dočasným ukládáním v souborovém systému, dokud nevyprší jejich časová platnost, což umožňuje ve většině běžných přístupů ke stránce vynechat opětovné sestavování.
Wikipedie začala budovat globální síť cachovacích Squid serverů v prosinci 2004 umístěním tří strojů ve Francii. Dále přibyl nizozemský cluster s 11 servery a 23 serverů v Koreji. Přes tato opatření se nedaří stále vzrůstající provoz zvládnout a rychlost zobrazování stránek poměrně kolísá.
Stav Wikipedie uživatelé hlásí na stránku status page na serveru OpenFacts. Podrobné informace o serverech a software najdete na anglických stránkách Wikimedia servers.
[editovat] Hodnocení a kritika Wikipedie
Wikipedie se pravidelně stává objektem zájmu médií, zakladatel Wikipedie Jimbo Wales se dokonce v roce 2006 objevil v žebříčku 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time. Kromě toho se Wikipedie stala objektem řady studií, výzkumů a srovnání kvality, které se dosud zpravidla zaměřují na největší jazykové verze, anglickou a německou. Značnou pozornost vyvolal článek časopisu Nature, ve kterém byla anglická Wikipedie porovnána s encyklopedí Britannica, a závěrem bylo, že encyklopedie obsahují srovnatelný počet chyb. [1] Britannica metodiku a výsledky srovnání ostře odmítla. [2]
Kolem Wikipedie už vzniklo několik skandálů, vyvolaných obsahem článků - například v polské verzi Wikipedie se objevil a dlouho existoval článek o fiktivní osobě. Trvale kriticky se k Wikipedii vyjadřují zástupci Encyclopedia Britannica, nebo také zástupci Microsoftu provozujícího konkurenční encyklopedii Encarta.
Jiná kritika se zaměřuje na fungování komunity přispěvatelů Wikipedie, případně na konkrétní čelné osoby projektu. Často pochází zevnitř komunity existující kolem Wikipedie, např. od přispěvatelů, kteří se s komunitou rozešli ve zlém, účast na tvorbě Wikipedie jim byla zakázána apod. V případě anglické jazykové verze může být příkladem stránka wikitruth.info, obsahující široké spektrum negativních hodnocení Wikipedie až po zesměšňování a urážky vybraných konkrétních osob.
Takovouto kritiku vyvolala i česká jazyková verze poté, co jeden z výrazných přispěvatelů reagoval na konflikty s ostatními založením blogu, zaměřeného původně na ostrou kritiku bývalých spolupracovníků [3].
[editovat] Sesterské projekty
Kromě Wikipedie provozuje nadace Wikimedia také několik dalších otevřených projektů, které plní jiné než encyklopedické cíle. Mezi nejdůležitější patří: Wikcionář – výkladový slovník a tezaurus, Wikisource – úložiště volných dokumentů, Wikimedia Commons – sdílená sbírka multimediálních souborů, Wikizprávy – otevřené zpravodajství, Wikicitáty – sbírka citátů, Wikiknihy – volně dostupné učebnice a příručky.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- wikipedia.org – Mnohojazyčný vstupní portál
- cs.wikipedia.org – Česká edice
| Projekty nadace Wikimedia |  |
|---|---|
| Wikiknihy (Wikijunior) • Wikiverzita • Wikimedia Commons • Wikcionář • Wikinews • Wikipedie • Wikicitáty • Wikisource • Wikispecies • Meta-Wiki • Wikimedia Incubator |
